Historie Petrovic

Petrovice byly připojeny v roce 1727 k obci Ráj a koncem 18. století k městu Fryštátu. První zmínky o obci pocházejí ze 14. století, kdy je zmiňována existence kostela. Nynější kostel sv. Martina pochází z roku 1789



Rozmach obce nastal ve druhé polovině 19. století, kdy zde vznikl chemický podnik s názvem Hraběte Larische–Mőnicha továrna na sodu v Petrovicích. V továrně pracovalo asi 250 lidí, pro které bylo postaveno několik obytných domů. Byla zde vyráběny různé chemické výrobky, jako soda, kyselina sírová, umělá hnojiva a podobně. K rozvoji obce přispěla i železnice — Severní Ferdinandova dráha. V roce 1855 byla postavena v Petrovicích nádražní budova



Původní nádražní budova v Petrovicích kolem roku 1916

Petrovice mají na svém katastru dvě kulturní památky, a to sochu sv. Jana Nepomuckého a kamenný kříž Kalvárie z roku 1858.

Socha sv. Jana Nepomuckého v Petrovicích byla postavena koncem 18. století. Autorem sochy je Julius Pelikán z Olomouce. Na vysokém zděném podstavci se zkosenými boky s jehlanovou stříškou je umístěna pískovcová polychromová socha světce 110 cm vysoká. Postava v kněžském rouše s biretem na hlavě drží v levé ruce kricifix, který pravou rukou přidržuje a sklání k němu hlavu. Hlava je obklopena kovovým kruhem se zbytkem hvězd. Pomník je postaven na hrobě Švédů, kteří padli v době švédské války. Podle lidové tradice se říká, že lípa, která stojí blízko tohoto pomníku, je stará téměř 200 let.


Kamenný kříž Kalvárie nalezneme u farního kostela sv. Martina v Petrovicích. Pochází z roku 1858 a jde o obdobu kříže z Karviné-Doly. Na přední straně podstavce je reliéf sv. Veroniky a po stranách krucifixu jsou dvě asi metrové sochy. Vlevo Panna Maria a vpravo sv.Jan. Celková výška kříže je asi čtyři metry. Kříž byl restaurován v roce 1995.


V ovále pečeti obce je postava sv.Petra, držící v pravici palmovou ratolest a v levici dva klíče. Nad světcem je okřídlená andílčí hlava. Majuskulní legenda na pásce nese název obce PETROWITZ a celé pečetní pole je lemováno vavřínovým věncem. Tato symbolika přešla i na obecní razítka z 2. poloviny 19. století. Razítka z období 1. republiky však už byla pouze nápisová.